 |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Přes spáleniště do vesmíru Canberra, Cooma, Merimbula  20.3.2003
- V noci obcházela kemp bouřka, ale přinesla do kempu jen pár kapek. Až ráno jsme zjistili, že kromě vody máme na stanu a autě taky spoustu červeného prachu. Jestli padal společně s vodou, to nevíme, ale vypadá to na to. Sbalili jsme tedy původně zelený, nyní načervenalý stan a vydali jsme se hledat internet. Našli jsme ho, připojili jsme se s vlastním počítačem a poslali aktualizaci cestovního deníku. Canberru jsme ještě dopoledne opoustili, protože nás moc nenadchla. V prospektech jsme objevili, že poblíž města existuje centrum pro komunikaci se vzdáleným vesmírem, a tak jsme se rozhodli, že se tam podíváme. Už cesta k němu byla zajímavá, protože jsme se dostali do oblasti, která byla zasažena obrovským požárem v lednu 2003. Byl to zvláštní pohled na okolní kopce plné stojících černých stromů. Je potřeba říci, že se Australani hodně snaží, aby vše mohli dát co nejdřív do pořádku. Projížděly kolem nás vozy s naloženým dřevem. Otázkou je, k čemu ale bude tohle "pálené" dřevo dobré, jestli to nebude už jen na otop. Každopádně to bude trvat dost dlouho, než se oblast trochu vzpamatuje. Cestou jsme viděli nejen zcela shořelé lesy (zůstaly jen kmeny stromů a hlavní větve), ale i osamocené stromy, které měly opálený pouze spodek kmenu a část suchého listí a okolo přitom vesele rostla zelená travička. Požár to musel být skutečně obrovský, když se šířil i přes dálnici, kde překonal dva proudy silnice, zachvátil stromky uprostřed dálnice a pokračoval na druhé straně opět přes dva proudy komunikace. Cestou jsme se stavili na piknik u pikníkadla (nové slovo), ale bylo to trochu smutné obědvat uprostřed vyhořelého lesa, který kolem tak zvláštně šumí. Komplex pro komunikaci s hlubokým vesmírem byl požáru ušetřen (požár se zastavil asi 30 metrů od hranic komplexu). A tak mohou antény-talíře i nadále přenášet data pro vesmírné stanice i sondy, které byly poslány ke vzdáleným planetám již před několika lety (třeba Voyager 2 k Neptunu). Mají tam také výstavní síň, kde jsme se dozvěděli třeba o kosmické stravě, nebo jaké vybavení měli kosmonauti na počátku v programu Mercury a Appolo. Jak velké ve skutečnosti byly vesmírné moduly a podobně. Kromě jiného jsme si mohli vyzkoušet kosmické rukavice a viděli jsme hmotu nazvanou aerogel, která obsahuje 99.99% vzduchu, je pevná, neuvěřitelně lehká a vypadá jako hologram (říká se jí také ztuhlý kouř a také tak skutečně vypadá). Půl kila téhle hmoty je asi tak stějně veliké jako člověk, ale zárověň to udrží auto o hmotnosti 500 kg. Viděli jsme spoustu zajímavých věcí, ale chtěli jsme dojet opět k moři, takže jsme se s vesmírným centrem rozloučili. Projížděli jsme pak po náhorní plošině až k městečku Cooma, kde by se dalo odbočit do Sněžných hor a k nejvyšší hoře Austrálie. Jenže tam hořelo a nám se až tak moc do kopců nechtělo, takže vzhůru dolů k moři. Z náhorní plošiny ve výšce 1000 m jsme začali sjíždět serpentinami po východní straně Velkého předělového pohoří až k moři. V podvečer jsme dojeli do městečka Merimbula, které je součástí Safírového pobřeží. Oproti horám je tu opět tepleji, ale už to nejsou ta horka co bývala na severu a ve středu Austrálie.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 1
)
|
|
18.3.2003 Podél pobřeží na jih od Sydney Kiama, Pebbly Beach, Bawley Point |
|
19.3.2003 Hlavní město Austrálie Bawley Point, Pebbly Beach, Canberra |
|
20.3.2003 Přes spáleniště do vesmíru Canberra, Cooma, Merimbula |
|
21.3.2003 Zpátky do Victorie Lake Entrance, Port Albert |
|
22.3.2003 Kruh se uzavírá Port Albert, Wilsons Promontory, Melbourne |
|
23.3.2003 Melbourne svrchu i odspodu Melbourne |
|
24.3.2003 Zase balíme Melbourne |
k-gallery.cz
hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
| fotogalerie | mapa | hlavní stránka | obsah | odkazy | diskuse | ©K+P Šebkovi 2003 |