Modré doly (hory)
Blue Mountains, Glenbrook, Katoomba, Blackheath
17.3.2003
- Po předchozím náročném a dlouhém dnu jsme měli problém vstát. Vytáhlo nás sluníčko a tak bylo rozhodnuto vyjet na západ od Sydney do nedalekých Modrých hor. říká se jim Modré kvůli barvě kapiček silice eukalyptů, které zbarvují vzduch nad horami do modra. Do hor jsme se vydali mimo dálnici, protože se nám nechtělo platit mýto, takže jsme se kodrcali od jednoho semaforu k druhému. Až cestou zpět jsme zjistili, že mýto se po té inkriminované dálnici neplatí...
Před polednem jsme dojeli do Glenbrooku, kde jsme chtěli navštívit nedaleké jeskyně s aboridžinálskými kresbami Red Hands Caves. V informacích jsme se ale dozvěděli, že jsou nepřístupné, protože okolí vyhořelo před 15 měsici a vegetace se ještě neobnovila. Změnili jsme plán a pokračovali jsme tedy do "horních" hor.
Modré hory jsou vůbec zvláštní. Zvedají se sice do výšky kolem 1000 m nad mořem, ale když se do nich jede, to, že se krajina zvedá skoro není poznat a taky jednotlivé kopce nejsou vidět. To, že je člověk v horách si lze uvědomit pouze je-li zrovna na nějaké vyhlídce, kde vidí pod sebe dolů do hlubokého údolí. Tady tedy platí, že když si chceme udělat tůru do hor, musíme nejdřív dolů, proto hory-doly v názvu článku.
Zastavili jsme se u vysokých vodopádů u městečka stejného jména Wentworth Falls a trochu jsme se prošli. Eukalypty voněly, sluníčko se občas schovalo za mráček a nohy nám klouzaly po pískovcových schodech. Bylo vidět že posledních pár dní pršelo, protože všude byly louže.
Dál jsme pokračovali k nejznámějšímu lákadlu Modrých hor, a to skalnímu útvaru Tři sestry. Úměrně proslulosti narostlo množství turistů, a tak se nám tam moc nelíbilo. A samotné skalky nám nepřišly hodné té pozornosti. Blízké městečko Katoomba bylo původně hornickou vesnicí, protože se v Modrých horách těžilo uhlí. Když se těžba přestala vyplácet, přišli na to, že unavení turisté budou chtít ze dna údolí vyvézt nahoru. Zavedli tedy lanovku a vyhlídkovou železnici na místě staré hornické úzkokolejky a šachty a ta funguje a prosperuje to dodnes.
Poslední zastávka dne byla u městečka Blackheath, kde jsme se chtěli projít po hraně údolí a sejít do Grand Canyonu. I tady nám ale příroda udělala čáru přes rozpočet, protože v okolí soutěsky nedávno hořelo a tak byla celá oblast uzavřena. Sečteno a podtrženo, moc úspěšní jsme nebyli. A moc nadšení taky ne. V Sydney bylo mnohem líp. Modré hory zkrátka nepadly do naší krevní skupiny.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 1
)
Článek zobrazen: 2313 x
| |
|
k-gallery.cz hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
|