Stále na jih - utíkáme před deštěm
Dorrigo, Forster, Myall Lakes
13.3.2003
- Dnes ráno nebylo příliš moudřejší předchozího večera. Počasí se nezměnilo, stále jsme byli v mraku a stále drobně mžilo. Sbalili jsme saky paky do auta a vydali jsme se do pralesa.
U hlavního vstupu do parku jsme si prohlédli skvěle udělanou expozici o pralese a vydali jsme se do lesa na procházku vybaveni fleecovkou, nepromokavými bundami a deštníkem. V parku je výborně udělaná lávka, která vede v úrovni špiček stromů, takže je možné pozorovat spoustu druhů ptáků (v našem případě jsme viděli asi 5 zmoklých jedinců, ale slyšeli jsme jich mnohem víc). Nejlíp se pozoruje před a při východu sluníčka, ale v našem deštivém případě by to asi bylo jedno. Procházka po upravené cestě nikoliv v úrovni vrcholků stromů, ale u jejich paty byla taky poučná. Samotný hustý les totiž taky obsahuje řadu překvapení - třeba úžasně spletené liány a pak žahavý strom s listy jako lípa. Žahavý storm se podle popisu ale chová se jako gigantická kopřiva (žahají listy, řapíky listů i větvičky). Jak moc žahá jsme raději nezkoušeli. Nechtěli jsme se úplně promočit, takže jsme to asi po 20 minutách chůze otočili zpět a z parku v horách jsme odjeli do nížiny a opět směrem na jih.
Dalších 60 km hustě pršelo, pak jsme ale z deště vyjeli jen do zatažena, takže už to začalo vypadat veseleji. Potřebovali jsme vzít benzín, ale nepříjemně nás překvapila cena, která je v New South Walesu o 15 centů na litr benzínu vyšší, než v Queenslandu. Zatím nevíme proč, zda mají vyšší daň nebo co. Rozpětí ceny bezolovnatého benzínu (ULP nebo unleaded regular - odpovídá našemu naturalu 95) jsme prozatím viděli mezi 88 a 141 cent za litr.
Brzy odpoledne jsme dojeli do městečka Forster na severním okraji národního parku Myall Lakes a ubytovali jsme se v kempu, který připomíná pirátskou vesnici. Výrazně se oteplilo a dokonce vykouklo sluníčko. V kempu nás toho moc nedrželo, ale vyptali jsme se místních, kam se máme jet podívat. Poslali nás na vyhlídku, na pláže a na delfíny. Katka hned začala spřádat plány, že by jako další den ráda vyjela na potápění s delfíny, ale všechny lodě byly už plné, takže smůla. Vlastním autem jsme tedy vyjeli na vyhlídku a vyšlápli jsme skoro 400 schodů na kopec a na samotnou rozhlednu, ale pohled na moře, úzkou kosu pevniny a jezera shora stál za to. Po návratu k moři se Petr vykoupal na surfařské pláži a zahlédli jsme pár delfínů, ale byli v dálce. Z kempu jsme se pak vydali ještě do přístavu, kde mají být delfíni k vidění před západem slunce, kdy vyrážejí na lov do brakických (slanosladkých) vod jezder. Dva delfíny jsme viděli, byli ale moc daleko a z fotek vypadají jako jiná zvířata, pro člověka rozhodně méně bezpečná. Sluníčko nás za trpělivost při čekání na delfíny odměnilo nádherně barevným západem.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 1
)
Článek zobrazen: 2492 x
| |
|
k-gallery.cz hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
|