 |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Brisbane a vodní svět Brisbane, WetnWild, Gold Coast  10.3.2003
- Jen na okraj, už jsme ujeli přes 10000km po Austrálii. Na dnešní dopoledne jsme si stanovili jen tři úkoly, a to znovu dojet do centra Brisbane, poslat další zpravodajství na internet a trochu se podívat po městě. Dojezd do centra jsme měli na jedničku, parkoviště jsme si našli už předchozí večer, pod dálnicí u Queensland University of Technology. Všechna ostatní placená parkoviště totiž byla tak tří až pětinásobně dražší. Do centra jsme šli podél vody, kudy jezdí vodní MHD CityCat, ale zjistili jsme, že má delší interval, než když půjdeme na požadované místo pěšky. Úkol hlavní, a to internet, jsme na pěší zóně za pomoci bezdrátového připojení splnili (a bylo to zdarma). Na dnešní den bylo kromě v Brisbane ještě v plánu speciální koupání ve vodním parku plném skluzavek, tobogánů a jiných vodních hrátek. Museli jsme z města jet asi 100 km, abychom se dostali do oblasti Gold Coast - Zlaté pobřeží. Tenhle park sice do oblasti náleží, ale od moře je ještě takových 15 km daleko. Z dálnice je krásně vidět, odbočka z dálnice je také pěkně označená, ale vlastní příjezd na parkoviště, to aby si člověk jasnovidecky stanovil, protože v rychlém sledu navazovaly asi 3 odbočky, z nichž dvě vedly na staveniště a jen jedna byla ta správná. Trefili jsme to až na třetí pokus. Aut bylo na parkovišti docela hodně, ale v parku se to naštěstí rozvrstvilo poměrně rovnoměrně. Zaplatili jsme vstupné, v kterém byly již automaticky zahrnuty veškeré vodní atrakce, na zálohu jsme si půjčili magnetickou kartu na skříňku a šli jsme se převléknout do plavek. Vzhledem k tomu, že jsme si chtěli užívat atrakce, tak jsme nic nefotili a foťák jsme uklidili na bezpečné místo. Respektive, měli jsme focení v plánu, ale na poslední dvě jízdy jsme stáli tak neuvěřitelnou frontu, že už mezitím ostatní skluzavky a tobogány zavřeli a nic by z těch fotek nebylo. Musím říct, že to bylo příjemně strávené odpoledne pro milovníky vody. Snažili jsme se poctivě vyzkoušet všechny nabízené atrakce. Bazén s umělým vlněním jsme vyzkoušeli jen chvilku, protože byl obležen malými dětmi a Japonci. Hned po bazénu nás zlákal nás mamutí tobogan se dvěma "sjezdovkami". Po sjezdovce se jezdilo v obrovské duši, která byla až šesti-mužná. Na výběr byly dvě trasy - červená, plná zatáček a černá se třemi skoky. První jízdu jsme absolvovali ve dvou, druhou ve čtyřech. Tak z té první, červené, se nám točila hlava a z té druhé měla Katka mírně naražený zadek. Pak přišla na řadu závodní skluzavka, která má osm drah a jezdí se na podložce po břiše, hlavou napřed. Před ostřílenými borci jsme ale neměli šanci a skončili jsme na posledních místech, protože jsme nepochopili, kdy máme vystartovat. Další zábavou byl Twister. Tunel-tobogan, kde člověk klouže po stěně pod 45 stupňovým úhlem do vody. Chvílemi to byl pocit téměř stavu volného pádu, ale vodní brzda na konci je naštěstí spolehlivá. Tato atrakce byla ovšem docela náročná na Petrův žaludek, takže jsme se šli uklidnit do jiné řady méně náročných skluzavek. Když nám trochu otrnulo, vyzkoušeli jsme Screamer. Ze země to vypadalo jako brnkačka a pořád jsme nechápali, proč někteří lidé tolik ječí. Byla to asi 30 m dlouhá skluzavka, ovšem s převýšením tak 8-10m, po jejímž sjetí následovala jízda po hladině bazénku. Jezdilo se v takových žlutých bobech. Když jsme ale na dvojbob nahoře nasedli a podívali jsme se shora dolů, byl nám jekot lidí zcela jasný. Taky jsme ječeli. Pak už nás přepadl hlad a taky nás začaly odrazovat zvětšující se fronty u jednotlivých atrakcí. To jsme ale ještě nevěděli, že na poslední atrakce budeme čekat přes půl hodiny. Ovšem zvlášť ta poslední stála za to. Jmenovala se Teror. Když jsme šli s nafukovacím dvojkolem-osmičkou do kopečka ke startu a slyšeli pokřikování lidí z tubusu dráhy, říkali jsme si, proč tolik ječí. Hned po startu jsme se ponořili do tmy, takže jsme vůbec netušili, kam jedeme. Katka ječela celou cestu, s přerušením v případě, že se jí dostala voda do pusy (dost často). Cestu ve spodní části pak osvětlovaly šipečky, takže jsme tušili že pojedeme vlevo nebo vpravo, ale nijak jsme to nemohli ovlivnit. Závěrečný třímetrový skok z vodopádu byl už jen taková správná tečka za vodním terorem. Být čas, asi bychom si tuto jízdu ještě zopakovali, jenže už byl konec provozu parku. Jen jsme dojeli do kempu, zjistili jsme, že jsme nějak utahaní, takže jsme se už nikam, kromě nákupu proviantu, nepodívali. Byl to prima a úspěšný den.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 0
)
|
|
8.3.2003 Po písku i vodě Fraser Island |
|
9.3.2003 Sluneční pobřeží (Sunshine Coast) Tin Can Bay, Noosa Heads, Glashouse Mountains, Brisbane |
|
10.3.2003 Brisbane a vodní svět Brisbane, WetnWild, Gold Coast |
|
11.3.2003 Sluneční pobřeží a zvířata Surfers Paradise, NP Lamington |
|
12.3.2003 Prší, prší, jen se leje Byron Bay, Dorrigo |
|
13.3.2003 Stále na jih - utíkáme před deštěm Dorrigo, Forster, Myall Lakes |
|
14.3.2003 Přes Myall Lakes do Sydney Myall Lakes, Sydney |
k-gallery.cz
hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
| fotogalerie | mapa | hlavní stránka | obsah | odkazy | diskuse | ©K+P Šebkovi 2003 |