K duhovým pískům
Hervey Bay, Tin Can Bay, Rainbow Beach
7.3.2003
- Po ránu jsme dost rychle usušili stan, protože noční deště pominuly a vykoulo na nás sluníčko. Teplo nás vylákalo do kempovacího bazénu, takže jsme se vykoupali, nasnídali, sbalili a jeli do města hledat internetové připojení. Hervey Bay totiž vlastně město není, i když má skoro 40 tisíc obyvatel, tak je složeno hlavně z rekreačních zařízení a je to vlastně několik pláží dohromady. Jenže ani jedna nemá své náměstí nebo hlavní zónu, takže se dost špatně orientovalo. Zajeli jsme také do přístavu, ale neobjevili jsme nic, co by stálo za zmínku, a tak jsme po aktualizaci našeho cestovního deníku a našeho proviantu Hervey Bay opustili a jeli jsme směrem na jih.
Cesta vedla přes uměle vysazené jehličnaté lesy se stromy vysazenými jako kukuřice po řádkách. Nechtělo se nám jet po monotónní hlavní a tahle vedlejší nebyla kvůli "řádkování" o nic lepší. Cestou jsme potkali několik obrovských kamionů se dřevem, ale jinak jsme neviděli ani zvíře. Udělali jsme krátkou zastávku u zátoky Tin Can Bay (zátoka cínové plechovky) na cípu pevniny, kde již skoro 30let brzy po ránu připlouvá Indo-Pacific Humpback Dolphin (delfín s hrbem) a nechá se krmit. Chtěli jsme si místo okouknout, abychom další den ráno jeli na jisto. Dali jsme se do řeči s příjemnou paní v kiosku u "delfíního mola" a koupili jsme si přitom moc dobrou zmrzlinu. Paní říkala, že se delfín už několik dní neukázal, pravděpodobně kvůli dešťům - přesto ale plánujeme, že se tam další den objevíme.
Přejeli jsme zbývajících 30 km do Rainbow Beach na druhou stranu výběžku a šli se podívat na pláž, kde byly vlny a dokonce se na pláži koupali lidi (jak jsme později zjistili, oblast Fraser Islandu je pro žahavé medůzy moc studená, takže tam nejsou). Zato jsou v okolí žraloci, ale to prý jen na východní straně Fraser Islandu.
Kromě moře jsme také koukali po barevných píscích na duně, které daly městečku jméno a vychutnávali jsme si západ sluníčka. Chodili jsme po pláži, která ale slouží zároveň jako silnice pro vozidla s náhonem na všechna čtyři kola. Sluníčko brzy zapadlo a všechno se ponořilo do tmy a my jsme se vydali ulovit něco k snědku, respektive najít kempovací kuchyň.
V kempu jsme neuvěřitelnou náhodou potkali kamarády z Prahy a několik hodin jsme probírali cestovní informace a učili se od Šárky, jak zacházet s barbecue. Byl to príma večer.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 0
)
Článek zobrazen: 2520 x
| |
|
k-gallery.cz hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
|