Velryby - vorvani
Kaikoura
29.3.2003
- Dnes měl být velký velrybí den. Na 7.15 jsme měli zamluvené místo na lodi, která jede pozorovat velryby, ale celou noc i po ránu lilo tak, že jsme výlet odvolali. Okamžitě samozřejmě přestalo pršet, a tak jsme dumali, zda jet či nejet pozdější lodí. Nakonec to dopadlo tak, že jsme lodí jeli v 10 dopoledne.
Náš katamaran Whakatane vybavený nejmodernější technikou vyjel z přístavu v South Bay jižně od Kaikoury a vydal se hledat nejbližší velrybu-vorvaně. Počasí nebylo zrovna ideální, chvílemi poprchávalo, těžké šedé mraky bránily v lepším výhledu na krásné pobřeží u Kaikoury a tak se všechno kolem nás slévalo v různé odstíny šedi. Naštěstí je ale vorvaňů kolem Kaikoury hodně, my jsme hned po pár minutách jízdy jsme měli štěstí a přiblížili jsme se jednomu z nich. Ten ale na hladině dlouho nevydržel, asi po dvou minutách nám zamával ocasem a zmizel v hlubině za potravou. Hledali jsme další velryby pomocí supercitlivého mikrofonu, kterým kapitán poslouchal velrybí vysílání - "klapání". (vorvani klapou, kosatky a jiné velryby zpívají).
Docela brzy jsme našli další velrybu a posádka byla nadšena, protože normálně se podaří nalézt tak jednu velrybu za projížďku. Exemplář se pohupoval na hladině a spal. V klidu jsme ho mohli pozorovat asi čtvrt hodiny. Podle posádky to byl největší (velký asi jako naše loď - 18 m) vorvaň u Kaikoury, kterému říkají "Hlídač", protože chrání ostatní vorvaně před útoky kosatek. Náhle se probudil, vyfoukl "páru", zamával ocasem a potopil se. Pak jsme našli ještě dalšího vorvaně, ale než jsme se k němu přiblížili, vyplašil ho rybářský člun a vorvaň zmizel dřív, než jsme stačili dojet na dohled.
Když se přiblížil konec naší projížďky, Whakatane nás ještě dovezla k hejnu delfínů a mohli jsme je pár minut pozorovat, ale strašně těžko se nám fotili. Byli ale nádherní. Z dalších zvířat kolem nás během projížďky kroužili albatrosi a ve vodě jsme zahlédli malého bílého žraloka a tuleně.
Odpoledne jsme otočili volant Toyoty směr jih, opět na Christchurch s tím, že nám něco v autě rachtá. Volali jsme do půjčovny, kde nám řekli, že máme přijet, ale musíme to stihnout do 17 h. Opět to byla honička. Dojeli jsme včas - asi 10 minut před zavírací dobou, mechanik auto vyzkoušel a řekl, že tam pravděpodobně něco opravdu je, ale že nemá teď čas to auto spravovat, a že nám auto vymění. A tak jsme z Toyoty přesedli do Mazdy Familia (myslíme si, že je to 323) a rázem jsme si polepšili o několik tříd. Super!!!! Jen to počasí se nechce polepšit. Leje a leje. A když neleje, tak mží a mraky jsou tak nízko, že není nic vidět.
Už se připozdívalo, tak jsme jeli do kempu, ale další noc v rušném "školním" kempu jsme předem zavrhli. Vymysleli jsme si kemp v Diamond Bay na druhé straně zálivu od Christchurch. Jeli jsme tam přes asi 4 km stoupání přes obytnou čtvrť, která se za sedlem změnilo v divoký národní park s úžasnými výhledy na moře a ostrovy. Škoda, že počasí bylo takové, že se nedalo fotit.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 1
)
Článek zobrazen: 2631 x
| |
|
k-gallery.cz hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
|