Hlavou dolů

Krásné Oamaru, kuličky a tuleni
Oamaru, Moeraki, Shag Point, Dunedin

1.4.2003 - Noc byla mrazivá. Několikrát jsme se vzbudili, protože takovou lednici jsme ještě nezažili a doplňovali jsme vrstvy oblečení. Nicméně počasí se nad námi smilovalo a po ránu bylo azurově modro. Sluníčko nám pomaličku rozehřívalo promrzlé tělo. Přemýšleli jsme, jestli nepojedeme znovu směr Mount Cook, ale po té, co jsme vyjeli na místní vyhlídku a zjistili jsme, že hory jsou stále v mracích a návrat do kopců byl odsunut na někdy později.
Šli jsme se projít do historické části Oamaru (tři historické ulice) a měli jsme pocit, že jsme se přesunuli o dvě století nazpět. Krásné domy, malované štíty, klid, atmosféra a bolavý prst od spouště fotoaparátu. Courali jsme tam snad hodinu a stále bylo co fotit.
Zajeli jsme ještě znovu do přístavu k pozorovatelně modrých tučňáků. Po pobřežní cestičce jsme došli na krásnou oblázkovou pláž, ze které jsme se nemohli odtrhnout. Vydrželi jsme se tam přes hodinu hrabat v různobarevných kamíncích, mušličkách a pozorovali jsme vlny. Nádhera. Když jsme se konečně z města a z pláže utrhli, pokračovali jsme dále na jih.
Další zastávkou byly kulaté balvany u vesničky Moeraki. Mysleli jsme si původně, že jsou to podobné "kameny", jako byly ďáblovy kuličky v Austrálii, ale zjistili jsme, že tady se jedná o "slepence" a ne o lávové vyvřeliny. Koule dosahovaly průměru až dva metry a působením moře praskaly a rozpadaly se.
O pár kilometrů dále jsme nemohli minout odbočku směrem na Shag Point, kde je velká kolonie tuleňů, tučňáků a kormoránů. Tuleňů bylo vidět spoustu, hráli si na souši i ve vodě. Žlutoocí tučňáci vidět nebyli, ale od dalších pozorovatelů jsme dostali tip na tučňáky v Dunedinu. A kormoránů bylo na skaliskách u mysu spoustu.
Celý den bylo docela slunečno, jen foukal velmi studený vítr z jihu.
Pozdě odpoledne jsme dojeli do Dunedinu, ubytovali jsme se v kempu a vydali jsme se do města. Ve městě byla neskutečná zima a skoro všichni lidi (zřejmě místní) okolo nosili krátké rukávy a chodili v sandálech. Nevíme, kdo je divný. Jestli my, že je nám chladno, nebo oni, že jsou skoronahatí. Ve městě bylo skoro prázdno, velký dav lidí jsme viděli jen u komplexu radnice-zábavní centrum. Asi šlo o nějaký speciální koncert pro mladé (skoro samí studenti). Ve městě je hodně budov ve viktoriánském skotském stylu a místní "zámek" je "jen" nádraží. Dunedin leží v mořské zátoce, ale jsou v něm neskutečné kopce. Náš kemp se nacházel za hlavním kopcem, který byl alespoň dvakrát vyšší, než Petřín a silnice k němu nestoupala v serpentinách, ale pěkně přímo vzhůru.
Na další den jsme si už z pohodlí kempu zamluvili výlet za tučňáky a ochutnávko-exkurzi v čokoládovně Cadbury. Petr skoro nevečeřel, aby se do něj další den vešlo víc čokolády, ale jako rozcvičku si dal půl tabulky :-))

Starožitnictví v Oamaru

Knihvazač v Oamaru

Historické Oamaru

V přístavu

Moeraki Boulders

Tuleni na Shag Pointu

Kormoráni na Shag Pointu

Nádraží v Dunedinu