 |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
K teplé vodě a za tuleni Hanmer Springs, Kaikoura  28.3.2003
- Ranní probuzení v 6:15 v podobě rapové hudby si mohli sousedící studenti odpustit. Počasí bylo poměrně přívětivé, sice se honily mraky, ale koukalo na nás sluníčko. Sbalili jsme všechny věci, naskládali jsme se do auta a hurá pryč od studentů. Vydali jsme se směrem na sever za velrybami a teplými prameny. Když bychom chtěli porovnat jízdu v Austrálii a na Zélandě, první věc, která zaujme je rozdíl v kilometrech. Zatímco v Austrálii nebyl problém jezdit mnohasetkilometrové trasy, na Zélandě se zřídka dostaneme k číslu 300km denně. Na jízdu vlevo jsme si zvykli a změna značky auta také nebyla problém. Horší bylo, že koncem dne se přidaly potíže s autem, v každé zatáčce nám něco mlátilo a my jsme nemohli přijít na to, co. Dokonce jsme se prohrabali i do kufru a koukali jsme u rezervy, jestli tam něco nemlátí. První zastávkou dne byly termální lázně Hanmer Springs v podhůří novozélandských Alp asi 100 km na sever od Christchurch. Původně jsme se chtěli vykoupat, ale když jsme zjistili, že to nejsou přírodní jezírka, ale komerční komplex, chuť na lázeň nás přešla. Prošli jsme se po jediné hlavní ulici a lovili jsme nějaký zajímavý fotozáběr, ale příliš jsme neuspěli. Proto jsme raději čumák našeho auta otočili zpět k moři. Projížděli jsme suchou krajinou, kde se páslo spousta oveček a řeky byly buď zcela suché, nebo širokým korytem tekl jen potůček. Jen hned u Hanmer Springs se nám nabídl pohled na kratičkou soutěsku s řekou Waiau, na níž se raftovalo nebo jezdilo proudovým člunem. Při zvykání si na novozélandskou krajinu jsme překvapeně konstatovali, že je zatím hrozně moc suchá a nikoliv zelená, jak bychom si představovali. Brzy odpoledne jsme dojeli do bývalého velrybářského přístavu Kaikoura, které svou dnešní proslulost odvozuje od denně pořádaných výletů za velrybami (bez lovu). Hned jsme se zastavili ve velrybím centru a ptali jsme se na vyjížďky za velrybami. Volno bylo ale jen na nekřesťanskou 7 h ráno. Sice říkali, že při špatném počasí bude plavba zrušena, ale nakonec jsme se rozhodli, že to riskneme a zarezervovali jsme 7h ráno. Na velryby, resp. vorvaně jsme zvědaví a tak za to klidně zaplatíme skoro 150 NZD za člověka. Kempař nám poradil, že bychom se měli jet podívat na útesy s tuleni a taky nezapomenout ochutnat místní langusty, které jsou vyhledávanou pochoutkou. Projeli jsme městečkem, v pidirybárně jsme koupili jsme si místní specialitu - crayfish langustu (vařenou) a jeli jsme se podívat k útesům, s tím, že večeře na dnešní dne je už zajištěna (stejně se jí studená). Procházka k tuleňům se nám protáhla skoro až do tmy, ale byli jsme úspěšní - viděli jsme poměrně zblízka několik odpočívajících jedinců. To jsme ještě nevěděli, že tato zvířata nás budou provázet po celou cestu po východním pobřeží jižního ostrova. Den jsme zakončili likvidací langusty. Moc jsme si pochutnali a po langustě zbyly jen skořápky. Počasí se pokazilo, začalo nám pršet.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 2
)
|
|
26.3.2003 Adrenalin ve městě Auckland |
|
27.3.2003 Letíme na jih Auckland, Christchurch |
|
28.3.2003 K teplé vodě a za tuleni Hanmer Springs, Kaikoura |
|
29.3.2003 Velryby - vorvani Kaikoura |
|
30.3.2003 Nejangličtější místo na Zélandu Christchurch, Lyttelton, Fairlie |
|
31.3.2003 Déšť a tučňáci Aoraki, jezero Tekapo, Oamaru |
|
1.4.2003 Krásné Oamaru, kuličky a tuleni Oamaru, Moeraki, Shag Point, Dunedin |
k-gallery.cz
hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
| fotogalerie | mapa | hlavní stránka | obsah | odkazy | diskuse | ©K+P Šebkovi 2003 |