 |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Singapurem pěšky v dešti Obchodní centrum Singapuru  31.1.2003
- Včerejší plán, že by to chtělo trochu pláže a moře hned ráno po pohledu z okna rušíme. Je pošmourno a trochu prší. Náladu nám to ale nemůže pokazit, jsme přeci na začátku naší cesty, je teplo, pohoda a v Singapuru máme ještě další 4 dny. Snídaně náladu ještě vylepšuje - široký výběr ovoce, které chutná stejně skvěle jako v Thajsku, evropsky vyhlížející pečivo i místní smažené nudle a taštičky. Dobrá zásoba energie. Plán na den je vyrazit do obchodní čtvrti, resp. na Orchard Road a zjistit, co je pravdy na tom, že v Singapuru prý vládne bůh Obchod. Vyrážíme známou cestou z předchozího dne, ale pořád nám není jasné, jak to, že nemůžeme najít most, který by měl být pár minut chůze od hotelu. Pohled do mapy odhaluje, že sice už přes půl hodiny jdeme po správné ulici, ale na opačnou stranu. Nepřišli jsme totiž na další místní "špek" na turisty - dvouproudová ulice oddělená buď zeleným ostrůvkem nebo jen betonovými zábranami uprostřed se totiž jmenuje po každé straně jinak. Cestu zpět si zpestřujeme chůzí po opačné straně a tedy jiné ulici. Začíná krápat. Po další půlhodině chůze jsme opět minuli náš hotel a po necelých pěti dalších minutách - hle most a řeka. Začíná pršet. Vytahujeme deštník. Po dalším asi kilometru potkáváme McDonald a pohledem na ceny zjišťujeme, že je mnohem levnější než v čR - hamburger stojí v přepočtu 14Kč. K ochutnání nás ale zlákala jen ovocná ananasová taštička (protože ananasovou v čechách nepotkáte). Po výlezu z McDonaldu tropicky leje. Už jsme ale došli na začátek obchodní třídy plné obchodních domů a zalézáme tedy s nadějí do prvního velkého obchodního centra. Je to obchod s nábytkem, tak měníme lokál a jdeme do Plaza Singapura na druhou stranu ulice-parku. Spousta obchůdků v pěti nadzemních a minimálně třech podzemních patrech nás neláká ani tak k nákupu jako poskytuje úkryt před lijákem. Srovnáváním cen zjišťujeme, že třeba oblečení by tu šlo určitě pořídit levněji, ale jednak ho nemáme kam dát a taky nemáme zrovna "nakupovací náladu". Chodíme a koukáme, ale déšť nepřestává, asi to není krátká přeháňka, kterou sliboval pohled na místní počasí na internetu před odchodem z hotelu. Petr objevil specializovaný "obchoďák" na elektroniku, takže o dalším směru chůze je rozhodnuto. Snaha byla korunována úspěchem - máme další paměťovou kartu do digifoťáku za cenu o 30% nižší než v čR. Hlad nás zahání do jídelního centra, ale protože jsou už dvě odpoledne a pro místní je to už téměř pozdě na jídlo, zas tak velký výběr jídla není. Kuře na kari s rýží a ještě jedno kuře s červenou, nepálivou omáčkou je OK, ale klobásky v chili omáčce pálí jako čert. Ještě že máme vodu, a tak pak hasíme. Popálenou pusu odměnujeme várkou kokosových koláčků s arašídovou a pravděpodobně jablkovo-oříškovou náplní a pokračujeme v cestě. Zase jsme padli do Singapurské pasti - chceme totiž přejít ulici, jenže není přechod, ale jen podchod. Když na druhý pokus v podchodu končíme po skoro deseti minutách chůze na stejném rohu ulice, odkud jsme původně vyšli, vzdáváme se "chůze pod střechou" a vyrážíme do deště překonat ulici po vzdálené lávce. Podařilo se. Co ale dělat v tropickém dešti v městě obchodu jiného než nakupovat? V turistickém průvodci doporučovali panoramatickou vyhlídku z hotelu Mandarin na centrum Singapuru. Hotel jsme našli, vyjeli jsme do nejvyššího patra, ale vyhlídka nikde - jenom fitness, ale byli jsme nasměrováni do druhé věže. Rychlovýtahem opět do přízemí, za pár vteřin, při brždění bylo přetížení hodně znát. Jiným rychlovýtahem míříme do 39.patra a vystupujeme na vyhlídce. Opravdu Singapur z ptačí perspektivy. Počasí se trochu umoudřilo, jsou sice mraky, ale sem tam probleskne z tmavě šedé světlejší šedá anebo dokonce proužek modra. Je vidět přístav s obrovskými loděmi, mrakodrapy vlevo i vpravo (opravdu mrakodrapy - vršky mají zahalené v mraku) a taky pár zajímavých nízkých domečků. K nim jsme se hned po návratu "na zem" vydali. Je to ulička Emerald Hill, která ukazuje původní tvář Singapuru. Příjemné malé různobarevné domečky v zeleni. Přestalo pršet a chodníky neuvěřitelně rychle osychají. Další zajímavá zkušenost - vzhledem k tomu, že v interiérech hodně používají klimatizaci, brýle se tu zamlžují nikoliv při cestě z venku dovnitř, ale naopak, při východu z obchodu na ulici :-))) Padla na nás únava, tak hledáme, jak se přiblížit domů místní dopravou. Koupili jsme si předplacené magnetické karty na všechny typy MHD ve městě. Už zkratka dopravních podniků je zárukou kvality, ale komika dojde pouze středoevropanovi - SMRT (Singapore Mass Rapid Transport) a nejdřív zkoušíme najít autobus. Z Orchard Road ale nejede žádný tak blízko k nám, aby nám to stálo za to. Resp. jede, ale pouze noční a tak dlouho se nám čekat nechce. Rozhodli jsme se tedy vyzkoušet místní metro - MRT (mass rapid transport). Elektronická kartička se dává do respektive k automatu na začátku i na konci cesty a poplatek za jízdu se při výstupu odečte. Na peróně to vypadalo na první pohled jako u nás, ale pak jsme si všimli dveří, které znemožňují přístup do kolejiště. Vlak tedy musí zastavit tak, aby se dveře vlaku i zastávky překrývaly. Metro je tiché, rychlé, nekomplikované. Po výlezu u ozdobného mostu vedle Boat Quay zjišťujeme, že se počasí neumoudřilo. Opět leje, ale od hotelu nás dělí asi tak 200m chůze a máme deštník. Jeho možnosti jsme ale přecenili a nedomysleli jsme, že "jednomužný" deštník v tropickém lijáku může zabezpečit maximálně hlavy "dvojmužného" uživatele/ů. Nejvíc jsme zmokli na přechodu těsně u hotelu, kdy jsme museli křižovatku se semafory překonávat natřikrát a prošli jsme velkou louží. Co bude další den, uvidíme až ráno, zatím stále prší. Když jsme večer přidávali tento díl našeho cestovního povídání na internet, totálně spadlo spojení. Relativně bezradný hotelový manažer nám poradil, abychom počkali na další den anebo zkusili místní internetové kavárny. Jenže to už bylo skoro půlnoc a taky čínský nový rok - jak to vypadalo v naší čtvrti - všude neskutečné množství aut i lidí, obchody se sice zavřely docela brzo, ale lidí bylo všude plno. Všechny okolní přístupy na internet byly samozřejmě zavřené. Nicméně jsme courali v okolí hotelu další hodinku, ale lidí moc neubývalo a aut taky ne. A ruch ve čtvrti nezmizel ani do pěti hodin ráno.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 0
)
|
|
29.1.2003 Odlet Praha |
|
30.1.2003 První dojmy Vecer v Chinatownu |
|
31.1.2003 Singapurem pěšky v dešti Obchodní centrum Singapuru |
|
1.2.2003 Z ostrova na ostrov Sentosa |
|
2.2.2003 Singapur a internet Singapurské letiště Chiangi |
|
2.2.2003 Noční dodatek Singapur by night |
|
3.2.2003 Ptačí park Jurong Bird Park v Singapuru |
k-gallery.cz
hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
| fotogalerie | mapa | hlavní stránka | obsah | odkazy | diskuse | ©K+P Šebkovi 2003 |