Různé tváře Singapuru
čínské zahrady a Indická čtvrť v Singapuru
4.2.2003  - Hitem dnešního dne měly být čínské a japonské zahrady. Dopoledne svítilo sluníčko,jenže modrá obloha v Singapuru kvůli vysoké vlhkosti asi neexistuje, ale nám to nevadilo. Asi nejdůležitější věc byla, že nepršelo. Teplota vzduchu tu totiž na počasí moc nezávisí. Bylo stále stejných 25-28 Celsiových stupňů, ať pršelo nebo bylo hezky. Metro nás dovezlo od hotelu do stanice Chinese Garden a odtamtud to bylo necelých 5 minut pěšky příjemnou alejí k vlastním zahradám. Už když jsme se vzdalovali od stanice metra, hluk města utichal a vystřídaly ho cvrčivé cikády, zkrátka romantická idyla. Na první pohled vypadaly zahrady docela pěkně, na druhý už to bylo slabší. Kvůli oslavám začátku nového Lunárního roku bylo v zahradách nainstalováno spousta soch a figurek bohužel z plastu, nafukovací sochy bohů a pouťové atrakce a stánky. Zkrátka, něco a la matějská pouť v Praze. Ovšem nejhorší byly stromy s umělými květy, které z dálky vypadaly celkem reálně, ale při bližším pohledu to byly stromy bez listí s přivázanými větvičkami květů. Falešné květy obsahovaly nějakou docela příjemnou voňavku, takže než jsme tenhle podfuk odhalili, byli jsme růžově "kvetoucími" stromky nadšeni.
Vešli jsme do čínské zahrady s úmyslem pokračovat do zahrady japonské. Nejprve jsme "u číňanů" vyšplhali na vyhlídkovou věž, abychom se porozhlédli, co navštívit. Bonsajová zahrada to vyhrála. Moc hezké prostředí, rostoucí bonsaje, klid, skoro nikde nikdo (fakt, asi půl hodiny jsme tam byli sami) a příhodný altánek umožnily provést před-po-i popo-lední siestu s přípravou dalších dílů našeho deníku. A pak jsme se vydali do čínské Zahrady hojnosti. Hojnost tam byla, ale děsných naivních soch z plastu zpodobňujících různá zvířata a patrony lunárních let (z věže se sochy tvářily kamenně). Prchli jsme přes most do japonské zahrady. Bylo to ovšem další zklamání - zahrada byla zanedbaná a neudržovaná. Sem tam strom, říčka s kameny, ale vypuštěná a krásně zelený "trávník", který se, při pokusu o traverz, představil jako převlečené podmáčené mokřadisko. Ale abychom nekřivdili japonské zahradě, trávník "u číňanů" byl nemlich to samé. Živočichů jsme v zahradách moc nepotkali až na malé a střední vodní želvy, které se po různu vyhřívaly na kamenech a asi 1 m dlouhého ještěra/varana. Jednou z něj byl vidět ocas, podruhé byl vidět celý, ale fotografové byli moc pomalí. Na druhém konci čínské zahrady jsme se pak nachomýtli k představení pravých čínských tanečníků z číny, které mělo být korunováno výlezem na šavlový žebřík (leze se po ostří šavlí). I to jsme viděli, ale celkový rozpačitý dojem ze zahrad to nevylepšilo neboť konferenciér mluvil pouze čínsky.
Zkusili jsme si tedy spravit náladu ve městě ve čtvrti Little India, tedy v Malé Indii. Než jsme se tam od metra dostali, shlédli jsme na "hranicích" Malé Indie a Koloniální čtvrti pouliční "obětovací" představení, kterých po městě probíhalo asi více. A takhle jsme odpozorovali vlastní děj: číňan v masce a oranžovo-černý tygr-Démon před restaurací tančí. Démon porazí číňana a dál tančí k obětním darům (mandarinky). Pak se ale číňan znovu objeví s třemi dalšími žlutými-zlatými lvími pomocníky. Jak to dopadlo, nevíme, protože jsme prchli před hlukem, který vydávala doprovodná suita bubeníků a taky hlukem velmi rušné ulice. Ale rozhodně to bylo zajímavější než celé čínské a japonské zahrady dohromady. (Pokračování představení, jak bylo odpozorováno následující den: tři žlutí lvi porazí zlého tygra-démona, sežerou obětiny a celý další lunární rok bude pro majitele, obyvatele a návštěvníky restaurace šťastný a veselý.)
V Malé Indii byl opravdu jiný svět. Moderní Singapur s výškovými budovami vystřídaly maximálně dvojpatrové budovy, často barevně ošuntělé, ale všude bylo podloubí a obchůdky jeden vedle druhého. Všude samé zlatnictví, prodejny látek, sárí a oblečení. Kolem nádherně vonělo koření a květinové girlandy a obětní náhrdelníky z čerstvých karafiátů, růží a jasmínů. K tomu hrála z obchodů celkem příjemná indická popmusic. A ceny mírné. Bylo těžké odolávat a nezastavovat se, ale naše cesta teprve začíná, rozpočet není zrovna megalomanský a kapacita v našich baťozích je už vyčerpána. Jenže ty látky byly tak krásné - Katka neodolala a jedno sárí změnilo majitele a snad se vejde i do jednoho z batohů. Po několikahodinovém courání malebnou indickou čtvrtí nás už pořádně bolely nohy a protože se už začínalo stmívat, hledali jsme místo, kde bychom se mohli najíst. Našli jsme hezky vypadající indickou jídelnu-kantýnu plnou Indů (hledali jsme restauraci, kde najdeme domorodce a ne jen turisty, ať už kvůli cenám, nebo atmosféře). Velmi ochotní číšníci-kuchaři-prodavači za pultem nám poradili s výběrem ne moc pálivého jídla a pití a my jsme se těšili na večeři. Museli jsme se mít trochu na pozoru, protože Indové vůbec nepoužívají příbory a jedí rukama, resp. pravou rukou. Levá je tabu, protože se používá místo toaletního papíru. Zkrátka něco pro nás leváky. Když přinesli jídlo, byl to vizuální i chuťový zážitek. Tác plný jídla, které bylo servírováno na banánovém listu a v kelímcích a mističkách okolo se na nás smály různé omáčky. Protože nějak poznali, že nejsme místní :-), donesli nám i klasický příbor, tzn. vidličku a lžíci (v Asii se nože asi nepoužívají - vše je již nakrájeno na malé kousky), ale my jsme se do toho dali rukama. Večeře byla vynikající - kuře masala s rýží a plackami čapátí. A ceny i s pitím téměř o třetinu mírnější, než v čínské čtvrti v neturistické pouliční restauraci. Indickou čtvrť hodnotíme jako jeden z nejlepších jídelních i vizuálních singapurských zážitků.
Závěr dne/začátek noci proběhl v nákupním centru Suntec City, protože jsme se chtěli připojit na internet vzduchem jako jsme to už udělali na letišti, ale až tam se nám z centra nechtělo. Ale nevyšlo to, nebyli tam totiž zařízeni na "příchozí" a bylo to pouze pro registrované uživatele služby. Tudíž s internetem přes náš počítač musíme počkat opět až na letiště. Cesta domů metrem MRT už byla skoro rutinní záležitost, v Singapuru už se celkem orientujeme. Ad MRT - našli jsme moc pěkný slogan, který má ale význam, když se zkratka místního MHD nepřekládá do češtiny :-)) - "SMRT always within your reach", což znamená: "SMRT je vždy ve vašem dosahu" :-)) (SMRT - Singapore mass rapid tranport - Singapore MHD).


Bonsajová zahrada

Plastiková výzdoba k lunárnímu roku

Pavilon v čínské zahradě

Želvy

Dopisovani deniku v bonsajovém ráji

Oblíbený slogan v metru

Květinový trh v Koloniální čtvrti

Tygří tanec

Indické menu v kantýně

Je libo sárí?

Orientační tabule v Malé Indii

Prodavač girland a květinových ozdob

Ohlasy a vzkazy k článku ( Počet příspěvků: 0 )
Článek zobrazen: 7863 x

2.2.2003 
Noční dodatek
Singapur by night
 
3.2.2003 
Ptačí park
Jurong Bird Park v Singapuru
 
4.2.2003 
Různé tváře Singapuru
čínské zahrady a Indická čtvrť v Singapuru
 
5.2.2003 
Rozloučení se Singapurem
Chinatown a Arabská čtvrť v Singapuru
 
6.2.2003 
Nový kontinent
Přelet do Austrálie, Melbourne a Ballarat
 
8.2.2003 
Zlatá horečka
Muzeum v Ballaratu a Great Ocean Road
 
9.2.2003 
Koalí les a 12 apoštolů
Cape Otway a 12 Apostles
 

k-gallery.cz
hostuje na serveru

K+P AWAY
Čtení pro iPad
Novostavby Online

fotogalerie  |   mapa  |   hlavní stránka  |   obsah  |   odkazy  |   diskuse ©K+P Šebkovi 2003