Letadlem přes rovník
Auckland, Sydney, Bangkok
1.5.2003
- Svátek práce jsme oslavili velmi brzkým vstáváním o půl čtvrté, protože ve čtyři hodiny ráno na nás měl čekat taxik na letiště. Bylo 4:05 a taxi nikde, zato přijelo několik jiných a hned nás chtěli odvézt. Když jsme se bránili, že už máme předplaceno jinde, strašili nás, že ten taxi nemůže přijet, že ta společnost je špatná ("huhu taxi") a podobně. Ve 4:10 se Katka vrátila na recepci hostelu a volali jsme na taxi dispečink, co se děje. Vyšlo najevo, že taxi poslali do špatného hostelu, ale během dalších 5-10 minut se k nám správná dodávka dostala. Naložili jsme bagáž a nás a prázdným Aucklandem jsme prosvištěli na letiště.
U Quantas aerolinií byla na odbavení fronta jako blázen. Měli jsme asi 40 minut do odletu a stále jsme stáli hluboko ve frontě. Naštěstí přišel člověk s vysílačkou a vyvolával lidi z našeho letu z fronty a odbavili nás přednostně, takže jsme letadlo stihli.
Přelet do Austrálie trval 3 hodiny (resp. 2, když uvážíme časový posun) a v Sydney nás místo sluníčka a jasné oblohy přivítal déšť. Opět jsme prošli procedurou vyplňování papírů a imigrační kontrolou, prohlíželi nám boty a batohy, ale nakonec nás pustili do města.
Airbus nás odvezl ucpaným Sydney (stáli jsme na každé křižovatce) na Circular Quay. Prošli jsme do blízké čtvrti The Rocks, kde jsme se chvíli toulali, ale těžké "příruční" batohy nás přinutily dělat častější zastávky. Vylezli jsme na Observatory Hill a koukali jsme se na Harbour Bridge z altánku. Dešťové přeháňky nás střídavě nutily oblékat a svlékat nepromokavé bundy anebo se schovávat v podloubí. Po třech hodinách v centru Sydney jsme se vrátili zpět na letiště a opět jsme vyplňovali odjezdové papíry a procházeli dost přísnou kontrolou, rentgenem a pak ještě osobní prohlídkou. Letadlo ze Sydney do Bangkoku bylo úplně plné a ještě jsme stáli kvůli technickým problémům skoro hodinu na ranveji, během 9 h letu piloti ale ztrátu dohnali a v Bangkoku jsme dosedali jen s deseti minutami zpoždění.
V Thajsku není dle cedulí na letišti žádný případ SARS. S rouškami chodí jen málo lidí, a to jsou spíš přilétavší Asijci, Evropanů bylo na letišti docela hodně, ale roušku neměl nikdo. Bylo dost pozdě - deset večer a bylo dost klidno. Museli jsme ale opět vyplnit papíry a zařídit si vízum. K tomu bylo potřeba najít to správné okénko, vyměnit peníze a vyplnit další formulář. Vízum jsme dostali do 2 minut. Zbývalo už jen najít velké batohy, které byly odbaveny z Aucklandu až do Bangkoku. Kvůli zdržení s vízy jsme propásli oznámení, kam přijela bagáž z našeho letu, a tak jsme prošli oba terminály a batohy našli u předposledního pásu.
V letištní hale jsme museli odmítat nájezdy naháněčů taxi-společností a probojovali jsme se až k nejlevnějším taxíkům, o kterých jsme věděli z průvodce. Z letiště do hotelu nám cesta trvala necelou půl hodinku (nebyla zácpa) a cena byla velice příznivá - jen o málo vyšší než stojí letištní autobus od kterého bychom museli kus pěšky. Hotel je úplně v centru a moc pěkný. Po více než 24 hodinách cesty (bez časových posunů) jsme padli do postele a usnuli jak budulínci.
Protoze jsme v Bangkoku zatim neobjevili dostatecne rychle spojeni na internet, dalsi obrazky dodame jakmile to bude mozne.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 1
)
Článek zobrazen: 3859 x
| |
|
k-gallery.cz hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
|