Damaroně-kauri
Kerikeri, Hokianga, Waipoua Forest
29.4.2003
- Tak se zase zkazilo počasí, v noci přišel déšť. Bylo to takové to mrholení, které ale namočí stejně dobře jako středně silný déšť. V Kerikeri jsme se stavili na internetu a ochutnali jsme skvělou domácí čokoládu, ve větším množství ale dostupnou jen za luxusní ceny, odolali jsme tedy. Hned vedle byl obchůdek-dílna, která prodávala výrobky ze dřeva stromů kauri-damaroní. Používají i dřevo, které vykutají z močálu, kde leželo několik tisíc (až desítek) let. Mističky a jiné výrobky jsou ale kvůli stáří dostupné rovněž za luxusní ceny. Třeba taková lavička z masivního dřeva ca 35 000 let starého přijde tak na 4500 novozélandských dolarů.
Stále pršelo a v Kerikeri nás tím pádem už nic dalšího nedrželo. Pohledem do mapy jsme zjistili, že jízda dále na sever by znamenala příliš mnoho kilometrů v autě. Otočili jsme tedy volant k jihu, respektive na západ, směrem na Auckland. Probili jsme se dešťovou mlhou až k ústí zálivu Hokianga, kde mraky skončily. Dokonce jsme ve větru usušili i náš příšerně nacucaný stan a prošli jsme se na jižní okraj zálivu.
Dále jsme jeli po Kauri Coast (Damaroňové pobřeží) a nemohli jsme vynechat zastávku u nejvyšší damaroně na světě. Je to strom, který se jmenuje Tane Mahuta (Pán lesa) a je 51 m vysoký. Kmen bez větví měří přes 17 metrů a průměr kmene je více než 3 metry, stáří stromu je odhadováno na 1250 až 2000 let. Je zajímavé, že ačkoliv jsme byli od Tane Mahuta necelých 10 metrů, vůbec jsme ho přes ostatní hustý porost neviděli. Až nás chodníček "správně" zavedl k mýtince a pohled byl opravdu impozantní.
O dva kilometry dále na jih se nachází nejhustší les damaroní (je jich tam nejvíc, neznamená to, že to je neprostupný porost damaroní). Ve Waipoua Forest roste více než 85 % novozélandských damaroní. Naše kroky tedy vedly k seskupení 4 sestry - srostlé kmeny stromů a k "nejtlustšímu" žijícímu stromu. Průměr kmene tohoto stromu je 5.2 m. Te Matua Ngahere (Otec lesa) je nejstarší žijící damaroň na světě (přes 2000 let).
Damaroní je asi 26 druhů, rostou v indopacifické oblasti a jen jeden druh, damaroň jižní roste na Novém Zélandě. Původně pokrývaly téměř celý severní ostrov, ale osadníci je brzy téměř vykáceli, protože rovné a pevné dřevo se hodilo na stavbu čehokoliv. Od poloviny 20.století se přestalo dřevo stromů kauri těžit a naopak vznikaly rezervace na jejich záchranu. Na poloostrově Coromandel vzniklo sdružení Kauri 2000, které se snaží o znovuzalesnění poloostrova stromky kauri. Za 10 NZD za vás dobrovolník v červnu-červenci vysadí stromek a vám přijde poštou certifikát s přesným umístěním stromku pro další osobní návštěvy. Chtěli jsme se do akce zapojit, ale v celém poloostrově Coromandel jsme nenarazili na nikoho, kdo by se tím zabýval a ani na nic, co by nás k někomu navedlo.
Zakempovali jsme v Matakohe, v krásném zahradně travnatém kempu s výhledem. Byl téměř prázdný, rodinný a pohodový. Kdybychom mohli, zůstali bychom déle, ale náš čas na Zélandě se pro tuto cestu naplnil. Zítra je poslední den.
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 0
)
Článek zobrazen: 3280 x
| |
|
k-gallery.cz hostuje na serveru
Čtení pro iPad
Novostavby Online
|