Vyprahlou Austrálií k slavnému monolitu
Uluru
17.2.2003  - Ráno jsme vstávali se svítáním a příšerně nás otravovaly mouchy. Ty lítací potvory útočí zejména na nos a uši, ale neštípou. Každopádně je neustálý bzukot kolem uší a šimrání muších nožiček kolem uší strašně nepříjemný. Ale když ze sebe člověk nebude dělat větrný mlýn, mouchy to pak přestane bavit a neotravují tolik, tak 1x za 5 minut. Ovšem, když člověk mouchy odhání, tak je to skoro na odjezd do Bohnic. Místní lidé se tomu brání nošením klobouků se zavěšenými zátkami, jimiž mouchy odhání a pro turisty vymysleli klobouk se zelenou moskytiérou, která se zaváže na krku (a člověčí hlava pak vypadá jako zabalený květák). Rozhodli jsme se, že hrdinně vytrváme a nepoužijeme ani jeden z výše zmíněných vynálezů.
750 km denní cesty z Coober Pedy na sever poměrně rychle ubíhalo, když člověk začne se svítáním. Cestou jsme viděli opět nějaká solná jezera a stolové hory. Asi po dvou hodinách jízdy jsme přejeli státní hranice mezi Jižní Austrálií a Severním Teritoriem. Když jsme se blížili k oblasti Uluru, najednou se nám po levé ruce objevil útvar, který Uluru moc připomínal, ačkoliv to být ještě nemohl. Pohledem do mapy jsme zjistili, že je to Mt. Connor. K němu jsme původně chtěli jet z Coober Pedy po nezpevněné silnici, ale po našich zážitcích z cest v národních parcích jsme si protentokrát tuhle cestu odpustili. Zbyla nám zase "na příště".
Po dalších 10 km se už ale objevil ten "správný šutr". Začal vystupovat nad krajinu, která byla částečně velmi zelená (překvapivě) a částečně vypálená (uměle) a tudíž černo-červená. Zakempovali jsme co nejblíž hoře, tj. v jediném středisku zvaném Yulara. Rozhodli jsme se zůstat 2 noci, jednak abychom si to tu užili a také proto, že další noc v Kings Canyonu pak budeme mít zdarma (jak nám poradili Australané v kempu v Nelsonu).
Hned po zakempování jsme vyrazili na první setkání s horou zblízka. Z dálky (od Yulary je to k Uluru ještě 20 km) vypadala tak fialovo-hnědě, moc sluníčka nebylo kvůli honícím se mrakům. Občas se sluníčko přeci jen ukázalo a nám ho bylo dopřáno zrovna, když jsme dojeli až k hoře. Byli jsme nadšení. Barvy hory přecházely od hnědé po oranžovou přes slabý odstín červené (sluníčko bylo ještě dost vysoko). Na vrcholek jsme se nechystali hlavně proto, že si to mísní Aboriginálové nepřejí, protože hora je pro ně posvátným místem. Nechtěli jsme svojí přítomností narušovat mýty, ale na Uluru jsme si alespoň sáhli. Povrch Uluru je pěkně zbrázděný, děravý a detailně to vypadá jako kůra platanu. Kámen na dotek neuvěřitelně hřál, a to bylo pod mrakem. Jaké to musí být když je tu 45C ve stínu a nebe bez mráčku se nám až tak moc zkoušet nechce. (Výstup na Uluru je povolen jen za sucha a také do okamžiku, než teplota vzduchu přesáhne 35C.
Ačkoliv nemáme rádi masové akce, zůstáváme s hordami turistů sledovat západ slunce. Tomu, aby se Uluru obléklo do rudě červeného kabátku, ale zabraňují mraky, takže hora zůstává ve svém "obyčejném" nahnědlém kabátě. V turistických informacích jsme viděli neuvěřitelné a nádherné fotky hory v různých světelných podmínkách. Jedna z nejúžasnějších fotek byla fotka zcela černé hory po bouřce, z níž stékají stříbrné prameny, potoky a řeky. Je pravda, že ta hora je magická, ať má jakoukoliv barvu. Po západu slunce jsme se pomalu a v poklidu vraceli do kempu do Yulary.
Kemp není moc plný, některá místa mají krásnou travičku a stromy poskytující příjemný stín. Malé mínus jsou řvoucí papoušci kakadu, kteří hledají pohodlný strom na spaní a taky neustále hučící nějaký generátor. Velké mínus je strašně dusné vedro. Téměř se nedalo spát a Petr to řeší několikanásobnou studenou sprchou.


Mt. Connor

červený písek

Uluru

Dotek Uluru

Vrásky na Uluru

Podvečerní Uluru

Ohlasy a vzkazy k článku ( Počet příspěvků: 0 )
Článek zobrazen: 3468 x

15.2.2003 
Outbackem k opálům
Coober Pedy
 
16.2.2003 
Díra Bílého muže zblízka
Coober Pedy a Breakaways
 
17.2.2003 
Vyprahlou Austrálií k slavnému monolitu
Uluru
 
18.2.2003 
Kolem jednoho monolitu a Mnoha hlav
Uluru a Kata Tjuta
 
19.2.2003 
Mokrý rudý střed Austrálie
Kings Canyon
 
20.2.2003 
Útěk před deštěm
Alice Springs
 
21.2.2003 
Poklady v okolí Alice Springs
Alice Springs
 

k-gallery.cz
hostuje na serveru

K+P AWAY
Čtení pro iPad
Novostavby Online

fotogalerie  |   mapa  |   hlavní stránka  |   obsah  |   odkazy  |   diskuse ©K+P Šebkovi 2003